Energetické štítky budou muset mít i obchody a hotely
25.03.2019
Praha, 25. 3. 2019 - Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo v souladu s nařízením Evropské unie novelu zákona o hospodaření s energiemi, podle které se rozšiřuje seznam budov, jež musí mít takzvaný energetický štítek. Již několik let tato povinnost platí pro všechny rodinné, bytové i administrativní domy, dochází-li k jejich prodeji, pronájmu či rekonstrukci.
V praxi se ale lidé údaji na štítcích příliš neřídí.
Zmíněná novela přinese další rozšíření povinnosti, která se na tuzemském realitním trhu objevila před deseti lety. Od roku 2009 je totiž průkaz o energetické náročnosti povinný pro všechny nově stavěné budovy a u větších starších staveb také při rekonstrukci. Následně se nařízení začalo vztahovat i na rodinné a bytové domy, pokud mělo dojít ke změně majitele či nájemníka nebo k rozsáhlejší renovaci. Energetické štítky se tak staly běžnou součástí realitních obchodů. Jejich přínos při nákupu či pronájmu nemovitosti ale Češi zatím příliš nevnímají.
Podle makléřů společnosti M&M Reality se totiž jejich klienti energetickými průkazy v podstatě nezabývají. „Obecně se spíše koukají na to, kolik je ta nemovitost bude měsíčně stát, než na to, jaký štítek konkrétně má a v jaké kategorii se pohybuje,“ shrnuje oblastní manažer M&M Reality David Möhwald.
Jeho slova potvrzuje Jan Martina z pražské pobočky největší realitní kanceláře v zemi.„Je otázkou, jak moc je tento ukazatel pro klienty důležitý. Uvedu příklad. Potřebuje-li klient tři pokoje v Praze a nezvládne financovat jiný byt než na panelovém sídlišti, tak zkrátka hledá a koupí byt v panelovém domě. Dá přednost takovému, který je zateplený a má plastová okna. A bude ho zajímat vyúčtování za energie. Ale jestli se jedná o třídu E nebo D, už pro něho nemá žádný význam,“ konstatuje.
Energetické štítky podle zkušeností makléřů společnosti M&M Reality vypovídají o skutečné energetické náročnosti nemovitostí zhruba jen z 80 procent. U konkrétních bytů jsou navíc nahrazovány štítkem celého bytového domu, přičemž ale ten jeden daný byt zrovna nemusel projít všemi potřebnými renovacemi. Pak je výpovědní hodnota v podstatě nulová.
„Energetické štítky vnímáme jako zajímavou myšlenku, která určitě má svůj smysl, ale byrokratické pojetí se bohužel zvrhlo až v nesmyslnosti. Samozřejmě je velmi důležité, aby klient věděl, jak vysoké jsou náklady na energie, vytápění a provoz daného objektu. K tomu by ale ve většině případů bohatě stačilo vyúčtování za energie z období několika posledních let. Hezkou myšlenkou jsou i doporučení, jaká opatření udělat, aby byla budova úspornější. Ale na to mnohdy stačí selský rozum, případně návštěva stavebního odborníka, který vám řekne, že by bylo dobré vyměnit dřevěná okna za plastová a podobně,“ dodává Jan Martina.
Co se týče veřejných budov, povinné energetické štítky dosud musely mít obecní a krajské veřejné budovy. Podle chystané novely se povinnost rozšíří na všechny budovy nad 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost, například na obchody, hotely a administrativní komplexy. Se začátkem roku 2019 Česko také vstoupilo do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby by nově měly plnit požadavek na „téměř nulovou spotřebu“.
Rekonstrukce může nemovitosti výrazně pomoci. Ne vždy ale platí, že čím více peněz do ní vložíte, tím lépe se vám investice vrátí při prodeji. Často rozhodují jiné věci: první dojem, technický stav, čistota, světlo, dispozice a to, zda úpravy odpovídají očekávání kupujících.
Právě proto se vyplatí přemýšlet nad rekonstrukcí nejen očima majitele, ale i očima budoucího zájemce. Ten nemusí ocenit stejný styl kuchyně, barvu obkladů nebo typ podlahy. Zato si rychle všimne vlhkosti, zastaralých rozvodů, špatného světla nebo zanedbaných detailů.
Ještě před několika lety řešili zájemci o bydlení především lokalitu, dispozici nebo technický stav domu. Dnes se mnozí ptají také na výši měsíčních nákladů, způsob vytápění nebo energetickou třídu budovy. Důvod je jednoduchý – lidé chtějí mít lepší představu o tom, kolik je bude bydlení skutečně stát.
Když se řeknou energetické úspory, většina lidí si představí hlavně nižší účty za elektřinu nebo vytápění. V realitní praxi ale vidíme, že jejich význam je dnes mnohem širší. Energetická náročnost totiž ovlivňuje nejen provozní náklady domácnosti, ale stále častěji také zájem kupujících a celkovou atraktivitu nemovitosti na trhu.
Pokud chcete snížit náklady na provoz své nemovitosti, případně zvažujete její budoucí prodej, vyplatí se dívat na energetické úspory jako na dlouhodobou investici, nikoliv jen jako na jednorázový výdaj.
Starší nemovitost může být příležitost – ale i riziko
Koupě starší nemovitosti je v Česku velmi častou cestou k vlastnímu bydlení. Pro mnoho lidí představuje dostupnější variantu než novostavba a zároveň nabízí řadu výhod – například lepší lokalitu, více prostoru nebo možnost upravit si bydlení přesně podle vlastních představ.
Na druhou stranu ale starší byty a rodinné domy mohou skrývat problémy, které nejsou na první pohled vidět. Technické vady nebo právní komplikace se někdy projeví až po nastěhování nebo během rekonstrukce. A právě tehdy mohou výrazně zvýšit skutečné náklady na bydlení.
Proto je dobré vědět, na co se při prohlídce zaměřit a jaké informace si před podpisem kupní smlouvy ověřit. Správná příprava může ušetřit nejen peníze, ale i mnoho starostí.
