V Česku chátrají tisíce domů, jejich prodej bývá komplikovaný
26.06.2019
Praha, 26. 6. 2019 – Ve většině tuzemských měst a obcí najdeme alespoň jednu budovu, která zeje prázdnotou a chátrá. Zájem o jejich koupi, zpravidla za cenu pozemku, v poslední době roste. Prodej těchto nemovitostí ale bývá komplikovaný. Z jakých příčin budovy nejčastěji chátrají?
Pořídit dnes 200metrový dům v pražské Zbraslavi či Kolodějích za cenu okolo 6 milionů korun, je při dnešních vyšponovaných cenách úplný nesmysl. Přesto takové nemovitosti mezi inzeráty najdeme, jedná se totiž o stavby vhodné už jen ke strhnutí a kupující platí za hodnotu lukrativního pozemku. „K té musí samozřejmě připočítat náklady na demolici. I tak ale poptávka po těchto nemovitostech stoupá. Důvodem je nedostatek pozemků vhodných ke stavbě rodinného domu mimo satelitní lokace hlavního města,“ říká k tomu Jan Martina z pražské pobočky společnosti M&M Reality.
Tento trend potvrzuje Jarmila Odehnalová z brněnské pobočky největší realitní kanceláře v zemi. „Volných zasíťovaných pozemků je v Brně jako šafránu. Stále větší část klientů proto přistupuje ke koupistarého domu ve špatné stavu, který strhnou a na jeho půdorysu postaví nový,“ konstatuje.
Domů, které nikdo neobývá, jsou v Česku tisíce. „Obecně bych řekl, že jsou nemovitosti opuštěné z několika základních důvodů. Většina objektů chátrá, protože jejich majitelé nemají peníze na to, se o ně starat. Často bývají i zadlužení, čelí exekucím. Tyto situace není vůbec snadné vyřešit. Když se najde kupec, bývá administrativně i časově náročné všechny dluhy vyplatit,“ konstatuje Jan Martina.
Chátrají podle něho také nemovitosti s více majiteli, kteří se nedokážou dohodnout. Zde se často jedná o domy, které dohromady zdědí několik rodinných příslušníků. „Setkáváme se i s případy, kdy majitel o objekt nepečuje, protože to ani nemá v plánu. Hodnotu pro něho má pozemek, na němž stavba stojí, a je pro něho snazší nechat dům spadnout, než se trápit s nějakými nájemníky, případně památkáři,“ pokračuje Jan Martina.
Zvláštní skupinou neobydlených nemovitostí jsou celé činžovní domy, kterých je jen v Praze minimálně kolem 30. „Ty se ale nikdo nesnaží prodat, majiteli bývají právnické osoby a domy jsou zakonzervované s tím, že se jedná o investiční nemovitosti, se kterými má být v budoucnu různě naloženo,“ říká Jan Martina.
Koupě zchátralé stavby, respektive pozemku, na kterém stojí, může být výhodná. Na zajímavé ceny lze dosáhnout například v dražbách, ve kterých tyto nemovitosti často končí. „Dražby skutečně nabízejí šanci nabytí nemovitosti za výhodnější cenu. Vždy je ale nutné zkontrolovat si, o jakou dražbu se jedná, kterým právním předpisem se řídí. Seznámit se, pokud je to možné, s draženou nemovitou věcí, prostudovat dražební vyhlášku, list vlastnictví nemovitosti a pochopitelně znalecký posudek. Pro laika nemusí být takový nákup snadný a je dobré poradit se s odborníkem,“ říká k tomu Lukáš Štrajt, vedoucí právního oddělení společnosti M&M Reality.
Komplikované bývají i prodeje chátrajících objektů „běžnou“ formou. „Velkým problémem bývají zmíněné dluhy majitele a s nimi spojené exekuce. Dále je pro kupující stranu problematická otázka financování.
V těchto případech jsou totiž i kupující často lidé, kteří mají hluboko do kapsy a plánují si zchátralou nemovitost svépomocí postupně rekonstruovat. Banky jim na to ale neposkytnou hypotéku,“ přibližuje Jan Martina s tím, žeprodeje zchátralých nemovitostí často blokují také představy majitele o její hodnotě. „Pozemek, na němž se nachází ruina, může mít ale i jednu velkou výhodu. Nový majitel totiž nemusí komplikovaně vyřizovat stavební povolení, protože zkrátka nahlásí pouze rekonstrukci. To ale platí jen v případech, že příprava na tuto rekonstrukci, tedy úklidové až demoliční práce, nepředstavuje velkou investici,“ dodává.
Rekonstrukce může nemovitosti výrazně pomoci. Ne vždy ale platí, že čím více peněz do ní vložíte, tím lépe se vám investice vrátí při prodeji. Často rozhodují jiné věci: první dojem, technický stav, čistota, světlo, dispozice a to, zda úpravy odpovídají očekávání kupujících.
Právě proto se vyplatí přemýšlet nad rekonstrukcí nejen očima majitele, ale i očima budoucího zájemce. Ten nemusí ocenit stejný styl kuchyně, barvu obkladů nebo typ podlahy. Zato si rychle všimne vlhkosti, zastaralých rozvodů, špatného světla nebo zanedbaných detailů.
Ještě před několika lety řešili zájemci o bydlení především lokalitu, dispozici nebo technický stav domu. Dnes se mnozí ptají také na výši měsíčních nákladů, způsob vytápění nebo energetickou třídu budovy. Důvod je jednoduchý – lidé chtějí mít lepší představu o tom, kolik je bude bydlení skutečně stát.
Když se řeknou energetické úspory, většina lidí si představí hlavně nižší účty za elektřinu nebo vytápění. V realitní praxi ale vidíme, že jejich význam je dnes mnohem širší. Energetická náročnost totiž ovlivňuje nejen provozní náklady domácnosti, ale stále častěji také zájem kupujících a celkovou atraktivitu nemovitosti na trhu.
Pokud chcete snížit náklady na provoz své nemovitosti, případně zvažujete její budoucí prodej, vyplatí se dívat na energetické úspory jako na dlouhodobou investici, nikoliv jen jako na jednorázový výdaj.
Starší nemovitost může být příležitost – ale i riziko
Koupě starší nemovitosti je v Česku velmi častou cestou k vlastnímu bydlení. Pro mnoho lidí představuje dostupnější variantu než novostavba a zároveň nabízí řadu výhod – například lepší lokalitu, více prostoru nebo možnost upravit si bydlení přesně podle vlastních představ.
Na druhou stranu ale starší byty a rodinné domy mohou skrývat problémy, které nejsou na první pohled vidět. Technické vady nebo právní komplikace se někdy projeví až po nastěhování nebo během rekonstrukce. A právě tehdy mohou výrazně zvýšit skutečné náklady na bydlení.
Proto je dobré vědět, na co se při prohlídce zaměřit a jaké informace si před podpisem kupní smlouvy ověřit. Správná příprava může ušetřit nejen peníze, ale i mnoho starostí.
